🔺Týden 20/52 ✅
Po týdnu běžeckého detoxu na moři 🛥️ jsem se vrátil zpět do běžecké reality. A světe div se – šlo to parádně! Už v pondělí jsem cítil, že mám nohy svěží, hlava vyklidněná a motivace na max. Někdy prostě krátký oddych udělá pro formu víc než stovky kilometrů v zátěži.
Blíží se půlmaraton v Českých Budějovicích, který beru jako klíčový závod jarní části sezóny, takže bylo potřeba naskočit do režimu naplno. A tenhle týden? Byl přesně tím, co jsem potřeboval – strukturovaný, intenzivní, ale zároveň hravý.
Úterý: Fartlek 15×45 s / 120 s pauza – moje oblíbená herní rutina ⚡
První trénink týdne – a rovnou fartlek. Tenhle typ běhu mi fakt sedí. Kombinuje rychlost, práci s tempem a zároveň si v něm člověk tak trochu „hraje“. Tentokrát šlo o 15 opakování po 45 vteřinách v rychlém tempu s dvouminutovou pauzou mezi nimi. Na papíře to vypadá nevinně, ale když se do toho člověk pořádně opře, je to solidní výzva.
A výsledek? Tempo stabilní, dýchání pod kontrolou a hlavně – celkový dojem: lehkost a rezerva. Přesně ten pocit, který chcete mít, když ladíte formu před závodem. Když víte, že i kdybych měl běžet o trochu rychleji, zvládl bych to. A to je pro hlavu naprosto zlatý pocit.
Středa: výklus na uvolnění 🧘♂️
Po fartleku jsem si střihnul klasický výklus cca 50 minut. Žádné hrdinství, jen pohodový klus. Ten typ běhu, kdy si prostě povídáš sám se sebou, koukáš kolem, dýcháš a vnímáš, jak se tělo postupně uvolňuje. A je až neuvěřitelné, jak moc tenhle „obyčejný“ běh pomáhá regeneraci. Ráno jsem měl nohy trochu těžké, večer po výklusu už zase jako nové.
Pátek: Střídavý běh 3+3 – delší kvalita v kuse 🎯
Druhá kvalita týdne byla pro změnu střídavý běh – 3 minuty v závodním tempu, 3 minuty volně, a to bez zastavení, bez přechodů, všechno v kuse. Tenhle typ tréninku tě donutí zůstat přítomný. Nemůžeš vypnout, nemůžeš se „pověsit na pauzu“. Musíš vnímat každý krok, každý přechod.
A přesně to jsem udělal. Tempo šlo krásně, zóny jsem držel podle plánu a opět se objevilo to kouzelné slovo týdne – REZERVA. Tělo běželo jako namazaný stroj a já měl pocit, že bych zvládl klidně ještě jeden nebo dva bloky navíc.
Sobota: původně volno… ale znáte to 😅
Sobota měla být podle plánu volná, ale znáte to… Slunce svítí, nohy si říkají o pohyb, a tak jsme s trenérem Davidem udělali malou změnu. Krátký výklus, jen tak pro radost, bez sledování tempa. A ono to zase sedlo. Tělo se rozhýbalo, hlava dostala kyslík a já se začal těšit na to, co přijde v neděli.
Neděle: Long run 20,5 km – změna trasy = změna nálady 🗺️🌞
Po delší době jsem se rozhodl, že změním trasu dlouhého běhu. Už žádná okoukaná kolečka nebo cyklostezky, co znám zpaměti. Vyrazil jsem jinam – a byla to ta nejlepší možná volba. Běhání na neznámé trase vás držení v přítomnosti, přemýšlíte, kde zabočit, sledujete okolí, a kilometry najednou utíkají o dost rychleji.
Celých 20,5 km jsem běžel s úsměvem. Bez krize, bez těžkých nohou, jen s příjemným pocitem „dneska to fakt šlo“. Když jsem dobíhal, měl jsem pocit, že bych klidně ještě kousek přidal. A to je přesně ten typ dlouhého běhu, který člověku zůstane v hlavě jako důkaz, že příprava jde správným směrem.
Do deníčku si zapisuju:
✔️ 20,5 km
✔️ bez krize
✔️ s úsměvem v cíli
📊 Týdenní statistika
Naběháno: 62,3 km
Celkový čas: 6 h 26 min
TSS: 422
Shrnutí týdne ✅
✔️ Návrat z volnějšího režimu do plné zátěže – a na jedničku
✔️ Obě kvalitní jednotky odběhnuté s rezervou a lehkostí
✔️ Dlouhý běh jako třešnička na dortu – bez stresu, s novou trasou
✔️ Pocitově i datově – forma jde nahoru 🚀
A co dál? 🇨🇿→🇭🇺
Následující dny už začínají směřovat k dalšímu testu – půlmaratonu v Českých Budějovicích. Bude to první opravdový „lakmusový papírek“ formy. Uvidíme, jak tělo i hlava zareagují na závodní režim.
A pak? Už se pomalu začínám dívat směrem k Budapešťskému maratonu. Každý týden, každý běh, každý krok – všechno má svůj směr a cíl.
Forma roste, motivace je vysoko, plán sedí. Jdu dál 💥
